Browse
Recent Submissions
Article Osobnostní proměnné a zvládání zátěže u sociálních pracovníků a učitelů(2011) Tichý MichalStudie shrnuje nejdůležitější výsledky výzkumu zvládání zátěže u sociálních pracovníků a učitelů. Výzkum byl zaměřen na vztahy mezi osobnostními proměnnými z pětifaktorového modelu osobnosti (inventář NEO-PI-R) a copingovými strategiemi z inventáře COPE. V rámci korelační analýzy bylo zjištěno čtrnáct vztahů mezi osobnostními dimenzemi a copingovými proměnnými a padesát osm vztahů mezi facetami a copingovými proměnnými, jež vyhověly přijatým kritériím. K významnějším osobnostním proměnným se vztahem k selekci copingových strategií zřejmě patří Neuroticismus, Svědomitost a jejich facety N1-N6 a S1-S6. Výsledky regresní analýzy naznačily, že k významnějším prediktorům copingu by mohli patřit Neuroticismus, Extraverze, facety Otevřenosti vůči zkušenosti O1-O5 a facety Neuroticismu N2, N4-N6. Výzkum potvrdil, že osobnostní faktory evidentně patří k nezanedbatelným determinantám selekce copingových strategií. Spolehlivá predikce copingu pouze na základě osobnostních faktorů však není možná. Potvrdil se předpoklad, že některé facety mohou být lepšími prediktory copingu, než osobnostní dimenze.Article Přehled názorů na spolupráci C. G. Junga a W. Pauliho(2011) Stríženec, MichalPopisuje sa Jungov záujem o kvantovú fyziku, jeho princíp synchronicity a spolupráca Junga s fyzikom W. Paulim. Uvádzajú sa názory viacerých autorov na túto spoluprácu ako aj kritika Pauliho na niektoré Jungové tvrdenia.Article Fenomén dobrovolnictví v brněnských rodinách(2011) Schovancová, Regina; Foltová, LucieTato studie pojednává o dobrovolnictví a dobrovolnících. Cílem práce bylo ověřit vybrané osobnostní i sociální charakteristiky dobrovolníků. Analýza probíhala na širokém souboru osob, který vychází z Evropské longitudinální studie rodičovství a dětství (ELSPAC), použitá data jsou z období 11 let věku sledovaných dětí. Rodiče byli rozděleni dle pohlaví a dále do tří skupin: 1. osoby, které vykonávají dobrovolnickou činnost; 2. osoby, které ji vykonávaly někdy v minulosti; 3. osoby, které se dobrovolnictví nikdy nevěnovaly. Determinanty, které jsme stanovily jako relevantní pro sledování těchto charakteristických znaků, jsou následující: Vzdělání, placené zaměstnání versus nezaměstnanost, ne/spokojenost v práci, počet přátel, náboženská víra, psychické potíže (úzkost, deprese, užívání alkoholu, kouření), sebehodnocení, rozvod, ne/přítomnost partnera/ky. S výjimkou proměnné „vzdělání“, kde se jednoznačně potvrdily závislosti popsané ve většině prací, vykazoval náš vzorek poněkud nestandardní výsledky, které nepotvrdily naše hypotézy o vlivu víry či pohlaví. Stejně tak se nám nepotvrdila hypotéza o eventuální kompenzaci některých subjektivních frustrací prostřednictvím dobrovolnické práce.Article Prevalence vybraných typů osobnostních problémů u adolescentů, umístěných trvale v ústavní péči(2011) Novotný, Jan SebastianPříspěvek představuje výsledky analýzy vybraných typů osobnostních problémů u adolescentů, umístěných trvale v ústavní péči. Zaměřuje se na pět oblastí problémů (emocionální problémy, problémy s chováním, hyperaktivita, problémy s vrstevníky a nedostatky v prosociálním chování) a vliv pohlaví a etnické příslušnosti na jejich rozložení. Zkoumaný soubor tvoří 45 adolescentů, trvale umístěných v ústavní péči. Výsledky obecně korespondují se zjištěnými jiných výzkumů, v některých oblastech jsou hodnoty dokonce nižší. Jako nejproblematičtější oblast se jeví otázka hyperaktivity. Vliv pohlaví a etnické příslušnosti se ve většině sledovaných oblastí neprokázal jako signifikantní.Article Využití metody balanced scorecard v řízení sociálních služeb(2011) Čaníková, Radka; Schneider, RadkaČlánek se zabývá využitím metody Ballanced Scorecard jako nástroje pro měření efektivity sociálních služeb pro potřebu srovnání zařízení různých typů z pohledu vyšších územněsprávních celků. Konkrétně jsou v článku popsány návrhy realizačních kroků zavedení BSC, systém vzájemně ovlivňovaných perspektiv a z něj vycházející návrh klíčových ukazatelů. Obecné ukazatele jsou platné pro jakoukoliv organizaci v síti sociálních služeb, specifické ukazatele se vyčleňují podle konkrétního druhu služby.Article Některé výsledky výzkumu motivace k dobrovolnické činnosti u studentek pomáhajících oborů(2011) Mlčák, Zdeněk; Pečtová, MichaelaCílem prezentované studie je zjistit strukturu a intenzitu motivů, které vedou studentky pomáhajících oborů k dobrovolnické činnosti a prozkoumat, zda je možné jejich motivaci k dobrovolnické činnosti predikovat podle úrovně jejich emocionální a kognitivní empatie.Article Zvratová teorie emocí – přehledová studie se zaměřením na aplikaci v oblasti pohybových aktivit v přírodě(2011) Kirschner, JiříZvratová teorie se snaží vysvětlit dynamický proces v životě člověka, ve kterém se ve většině případů nedějí žádné zásadní zvraty, ovšem za určitých podmínek může nastat náhlý zvrat v kvalitě prožívání jedince na kontinuu libost-nelibost. Příspěvek se věnuje základním podmínkám vzniku emočního zvratu, charakteristice základních párů metamotivačních stavů (např. stav telický-paratelický, mistrovství-sympatie, autický-aloický). V druhé části je věnována pozornost možnostem aplikace zvratové teorie emocí v praxi, především v kontextu pohybových aktivit v přírodě.Article Psychomotorická terapie v Belgii – evidence based přístup a doporučení pro terapii poruch nálad a úzkostných poruch(2011) Knapen, Jan; Vancampfort, Davy; Schoubs, Bea; Probst, Michel; Hoffmannová, AnnaPsychomotorická terapie je definována jako léčebná metoda užívající tělesnou zkušenost (uvědomění si svého těla včetně funkcí) a fyzickou aktivitu (jako podstatu svého přístupu v práci na sobě samém). Psychomotoričtí terapeuti pracují podle zásad evidence-based přístupu. Evidence Based Medicine (EBM) je souborem strategií odvozených od systematického vědeckého výzkumu. V této kapitole uvádíme zjištění dvou posledních meta-analýz v oblasti „pohyb pro pacienty s poruchami nálad a úzkostnými poruchami“. Dále uvádíme účinky pohybu na somatické komorbidity u pacientů s poruchami nálad a úzkostnými poruchami. Na závěr formulujeme některé „evidence based“ doporučení pro psychomotorickou terapii.Article Medializace vybraných případů týraných dětí a její negativní důsledky(2011) Moravec, Václav; Paulík, KarelPříspěvek se zabývá možnostmi negativního působení médií, resp. novinářů ve vybraných případech týrání dětí. Autoři pracují v této souvislosti s pojmem sekundární viktimizace, vymezeným jako reakce sociálního prostředí oběti trestného činu na daný čin a jeho okolnosti (nejen kontakt oběti s orgány činnými v trestním řízení, ale i s novináři či s okolím oběti), která vede ke druhotnému zraňování oběti. Přitom jde o reakci, k níž dochází až po spáchání trestného činu a nesouvisí již s bezprostředním konáním pachatele. Novináři a média jsou jedním z významných faktorů, které mohou sekundární viktimizaci způsobovat – a to necitlivou (až bulvární) medializací trestného činu. V textu jsou zmíněny tři konkrétní případy, u nichž jsou patrné negativní důsledky medializace.Article Přínos využití modelů v teorii resilience(2011) Novotný, Jan SebastianV průběhu tří dekád zkoumání resilience byl tento koncept podrobně rozpracován a zahrnul do sebe celou řadu různých aspektů a oblastí. V rámci přehlednější prezentace těchto poznatků jsou stále častěji využívány různé modely. Cílem příspěvku je zhodnotit způsob jejich použití i jejich přínos pro rozvoj teorie resilience. Jsou představeny různé přístupy využití a konstrukce modelů (narativní, simplexní, komplexní) a jejich základní charakteristiky. V závěru je stručně zhodnocen přínos těchto modelů k rozvoji teorie resilience.