Browse
Recent Submissions
Article Míra deprese a úzkosti u pacientů s idiopatickými střevními záněty(2021) Bártek, Michal; Kupka, MartinMíra deprese a úzkosti u pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD) má vliv nejen na kvalitu života, ale může mít vliv i na průběh a progresi nemoci či adherenci k léčbě. Cílem výzkumu bylo popsat míru deprese a úzkosti u vybraného vzorku dospělých IBD pacientů v České republice a zároveň popsat vztah deprese a úzkosti s vybranými demografickými a klinickými faktory. Výzkumný soubor tvořilo 213 dospělých IBD pacientů, 158 žen a 55 mužů s věkovým průměrem 34 let (SD = 11,4). Ke sběru dat bylo využita Beckova škála depresivity (BDI‑II), Beckův inventář úzkosti (BAI) a dotazník zjišťující demografické a klinické proměnné. Dle cut‑off skórů se míra deprese i úzkosti pohybovala v pásmu mírné závažnosti. Mnohonásobná regrese odhalila, že z vybraných faktorů nejvýznamněji ovlivňují míru deprese aktivita nemoci a věk. Míru úzkosti kromě aktivity nemoci výrazně ovlivňovala kortikoterapie.Article Tuber, S. (2020). Osobnost v projektivních metodách. Praha: Grada. 269 s.(2020) Paulík, KarelArticle Čtvrtživotní krize, její výskyt a prediktory u českých mladých dospělých(2020) Millová, Katarína; Svárovská, ŠtěpánkaČtvrtživotní krize prožívaná v mladé dospělosti je oblastí v českém prostředí velmi málo prozkoumanou. Studie navazuje na model čtvrtživotní krize O. C. Robinsona. Cílem bylo prozkoumat výskyt čtvrtživotní krize a její prediktory u českých mladých lidí. Soubor tvořilo 393 lidí ve věku 21–30 let (M = 24,87 let; SD = 2,63; 71 mužů (18 %) a 322 žen (82 %), u kterých bylo zjišťováno prožívání čtvrtživotní krize (CSQ-9; Petrov, Robinson, & Malinowski, 2019), sociální opora (MOS; Sherbourne & Steward, 1991), finanční spokojenost (DŽS; Fahrenberg, Myrtek, Shumacher, & Brähler, 2000) a strategie zvládání přechodu z adolescence do dospělosti (CSI‑short; Tobin, 1995). Čtvrtživotní krizi prožívalo 50,7 %; částečnou krizi prožívalo 26,3 % a krizi neprožívalo 23 % respondentů. Ženy prožívaly čtvrtživotní krizi častěji než muži; u vysokoškolsky vzdělaných pracujících lidí dosahovala nižší úrovně než u studujících (bez ohledu na vzdělání) a středoškolsky vzdělaných pracujících lidí. Výskyt čtvrtživotní krize u českých mladých lidí je podobný jako v dalších zemích, kde se čtvrtživotní krize již zkoumá. Mezi významné prediktory výskytu čtvrtživotní krize patřila nízká sociální opora a finanční spokojenost a větší využívání strategií zaměřených na emoce při zvládání přechodu z adolescence do dospělosti. Významným prediktorem byl i nižší věk, což odpovídá dvoufázovému průběhu čtvrtživotní krize.Article Črtová emocionálna inteligencia a životná spokojnosť vysokoškolákov – kroskulturálny výskum (Slováci vs. Ukrajinci)(2020) Kaliská, Lada; Pašková, Lucia; Salbot, VladimírŠtúdia analyzuje rozdiely a predikciu črtovej emocionálnej inteligencie Petridesa (2009, ďalej EI) a jej faktorov (well‑beingu, sebakontroly, emocionality, sociability) vo vzťahu k životnej spokojnosti podľa Dienera (2000) u vysokoškolákov v kros‑kultúrnom výskume (Ukrajinci [N=93; 47.3 % mužov, Mvek=21.6, SD=2.8] vs. Slováci [N=100; 51.8 % mužov, Mvek=20.1, SD=1.4]). Črtová EI bola posúdená Dotazníkom črtovej emocionálnej inteligencie‑krátka forma (TEIQue‑SF, Petrides, 2009) a životná spokojnosť škálou životnej spokojnosti Satisfaction with life scale (SWLS, Diener, Emmons, Larsen, & Griffin 1985). Metodiky boli adaptované na kultúrne prostredie. Signifikantné kros‑kultúrne rozdiely na hranici strednej vecnej významnosti sa preukázali v celkovej životnej spokojnosti (t=2.68, p≤.01; d=.39) a len vo faktore well‑beingu z črtovej EI (t=2.02, p≤.05; d=.29) s vyšším skóre pre slovenských študentov. Črtová EI vstupuje do vysoko signifikantného vzťahu v oboch skupinách so životnou spokojnosťou a umožňuje predikovať istú mieru variability v oboch skupinách (u Ukrajincov do 47 % [F (1,91) = 82.63, p≤.001] a u Slovákov do rozsahu 20 % [F (1,99) = 25.94, p≤.001]). Jediným signifikantným prediktorom v obidvoch skupinách pri kontrole všetkých faktorov črtovej EI bol faktor well‑being, ktorý zostal v signifikantnom silnom vzťahu s celkovou životnou spokojnosťou (r=.56, p≤.001). Štúdia zdôrazňuje facilitáciu celkovej životnej spokojnosti determinovanej sociálnymi okolnosťami ako možnosťami zvyšovania úrovne mentálneho zdravia.Article Prežívanie krízy v rodinách počas pandémie Covid-19 na Slovensku(2020) Rajčániová, Eva; Ferenčíková, Petra; Tomšik, Robert; Kopányiová, AlenaNástup pandémie koronavírusu priniesol do života rodín množstvo zmien, ktoré mohli znamenať zvýšenú záťaž. Cieľom empirickej štúdie bolo zistiť mieru prežívania krízy v slovenských rodinách počas pandémie a skúmať jej dopady na život rodín. Zisťovaná bola tiež súvislosť medzi mierou prežívanej krízy a vybranými sociodemografickými premennými. Dáta boli získané pomocou online dotazníka v období od 14. 4. do 19. 5. 2020 na vzorke 458 slovenských rodičov, prevažne matiek. Prežívanie rodinnej krízy bolo zisťované pomocou Krátkej škály rodinného distresu (Weiss & Lunsky, 2012). Z výsledkov vyplýva, že väčšina slovenských rodín neprežívala v sledovanom období závažnejšiu krízu (M=2,71; SD=1,32) a prípadné problémy dokázali zvládať vlastným úsilím. Vyššia miera prežívanej krízy bola zistená v rodinách s deťmi so špeciálnymi výchovno‑vzdelávacími potrebami (M=3,09; SD=1,474) a v jednorodičovských rodinách (M=3,06; SD=1,854) pomocou Mann‑Whithey U test a analýzy rozptylu ANOVA.Article Stres u řidičů městské hromadné dopravy: role copingu, osobnostních faktorů a životní spokojenosti(2020) Horáková, Miroslava; Vondráčková, Lucie; Zámečník, PetrVýzkumu se zúčastnilo 641 řidičů městské dopravy s cílem zjistit, jakou roli hrají osobnostní faktory měřené NEO‑FFI, copingové strategie měřené SVF-78 a životní spokojenost měřená dotazníkem životní spokojenosti (DŽS) na uváděnou míru stresu zjišťovanou ad hoc vytvořeným dotazníkem Urban Drivers Stress Situations Inventory. Výsledky ukázaly, že celková míra stresu koreluje pozitivně s neuroticismem a záporně s extraverzí a přívětivostí; negativně pak s životní spokojeností. Celková vnímaná míra stresu pozitivně koreluje s negativními, ale i pozitivními copingovými strategiemi. Negativní copingové strategie jsou v kladném vztahu k neuroticismu a záporném vztahu k extraverzi a otevřenosti. Pozitivní copingové strategie jsou v kladném vztahu k extraverzi, přívětivosti a svědomitosti. Regresní analýza prováděná metodou enter ukázala, že copingové strategie samy o sobě vysvětlují 24% variance. Osobnostní faktory, především neuroticismus, hrají pouze menší, okrajovou negativní roli. Životní spokojenost má pozitivní vliv na redukci stresu. Čím vyšší je životní spokojenost, tím nižší je míra stresu.Article Diagnostika inteligence pomocí čtvrté revize Woodcock-Johnsonova testu kognitivních schopností (WJ IV COG)(2020) Mrhálek, Tomáš; Hynek, Jan; Kajanová, AlenaPřehledový článek je představením a rozborem 4. revize Woodcock‑Johnsonova testu (WJ IV). Cílem práce je nastínění diagnostických možností vyplývajících z baterie WJ IV, jež patří mezi nejlépe zpracované testy komplexně postihující kognitivní schopnosti, a která vychází z CHC teorie inteligence (Cattell‑Horn‑Carroll). Článek prezentuje výchozí teoretický základ struktury inteligenčních schopností a zabývá se uplatněním aktuální revize tohoto nástroje při testování klientů a bližšími možnostmi interpretace výsledků. Dílčím cílem článku je seznámení čtenáře s podobou aktuální testové baterie, jednotlivými testovanými schopnostmi a popisem využívaných úloh. Praktické zhodnocení vychází ze zkušeností získaných během dílčího sběru dat pro jeho standardizaci do českého prostředí a z rešerše aplikačních podkladů. Čtvrtá revize Woodcock‑Johnsonova testu kognitivních schopností vychází z propracovaného psychometrického postupu umožňujíc přesné a rychlé testování i podrobnou interpretaci získaných informací, což ji staví mezi vhodné nástroje rozšiřující portfolio inteligenčních testů v českém prostředí. Je uplatnitelný jako základní baterie pro testování inteligence (g‑faktoru) a umožňuje též separátní využití subtestů jako doplňující zkoušky dílčích kognitivních schopností.Article Problémový žák a problémové chování z pohledu školních metodiček prevence(2020) Petrek, Nikola; Pavlas Martanová, VeronikaVýzkum se věnuje oblasti problémového chování žáka na základní škole. Cílem bylo zmapovat tuto problematiku z pohledu samotných učitelek, konkrétně školních metodiček prevence. Pozornost byla věnována především konkrétním zkušenostem pedagogů s žáky s problémovým chováním. Kvalitativní data byla získána prostřednictvím semistrukturovaných rozhovorů s pěti školními metodiky prevence a pro zpracování interview byla použita metoda Zakotvené teorie. Výzkum ukázal, že dle názoru vyučujících, se na vzniku problémového chování podílí několik faktorů. Jedná se především o negativní rodinné působení, faktory, na nichž se podílí škola a také vstup žáků do období dospívání. Školní metodičky prevence se nejčastěji ve své praxi setkávají se vzájemným napadáním mezi žáky, nerespektem vůči dospělým osobám (především vůči pedagogům), zapomínáním a záškoláctvím. Z výsledků výzkumu také vyplynulo, že přítomnost problémového žáka má zásadní vliv na zbytek třídy, a především samotného pedagoga.Article Pamäťový test pre bilingválnu detskú populáciu s materinským jazykom maďarským: overenie psychometrických charakteristík(2020) Szalatnyaiová, Erika; Jurásová, Kinga IzsófCieľom štúdie je overiť reliabilitu, konvergentnú a divergentnú validitu Pamäťového testu pre bilingválnu detskú populáciu s materinským jazykom maďarským (PTB). Štruktúra PTB a jeho administrácia vychádza z Pamäťového testu učenia, nie je však jeho prekladom. Obsahová validita testu bola overená expertmi. Výskumný súbor tvorilo 224 respondentov, 118 dievčat a 106 chlapcov s priemerným vekom 11,84 (SD = 1,93). Každý respondent bol testovaný individuálne nasledujúcimi výskumnými metódami: PTB, Reprodukcia bezvýznamných slov (RBS) a Wechslerova inteligenčná škála (WISC‑IV). Reliabilita PTB vyjadrená koreláciou paralelných foriem testu je 0,79, hodnota Cronbachovej alphy je 0,7–0,77. Korelácia výkonu v PTB a RBS odrážajúca konvergentnú validitu je slabá až stredne silná. Medzi indexmi verbálneho porozumenia a pracovnej pamäti z WISC‑IV a PTB sa potvrdila iba veľmi slabá až slabá korelácia, poukazujúca na divergentnú validitu PTB. Reliabilita testu je dostatočná, kým konvergentná a divergentná validita čaká na opätovné overenie. Výsledky práce môžu tvoriť východiskový bod pre doplňujúce psychometrické postupy.Article Vzťah medzi sebakritickosťou, hanbou a kvalitou života u dospelých(2020) Penzešová, Laura; Jurišová, ErikaCieľom štúdie bolo identifikovať súvislosti medzi sebakritickosťou, hanbou a kvalitou života u dospelých. Výskumný súbor tvorilo 134 participantov vo veku od 30 do 45 rokov (M = 36,29; SD = 5,40), žien bolo 81 (60,4 %) a mužov 53 (39,6 %). Na meranie sebakritickosti boli použité dva meracie nástroje: Škála úrovní sebakritickosti od Thompsona a Zuroffa (2004), slúžiaca na meranie dysfunkčného negatívneho sebahodnotenia a Škála foriem sebakritickosti a sebapotvrdenia od Cheunga, Gilberta a Ironse (2004), ktorá zachytáva neadekvátne, nenávidené a sebapotvrdzujúce self. Na zistenie hanby u dospelých bola použitá Škála skúsenosti s hanbou od Andrews, Qian a Valentine (2002). Kvalita života bola meraná Dotazníkom kvality života vyvinutým Svetovou zdravotníckou organizáciou (1998). Výsledky výskumu poukazujú na významné negatívne vzťahy medzi sebakritickosťou a kvalitou života a taktiež na významné negatívne vzťahy medzi hanbou a kvalitou života. Silný negatívny vzťah medzi sebakritickosťou, hanbou a kvalitou života bol preukázaný predovšetkým s dimenziou psychické zdravie.Article Sebahodnotenie a zvládanie študijnej záťaže u adolescentov študujúcich na Stredných odborných školách pedagogických(2020) Pašková, Lucia; Valihorová, MartaPríspevok je venovaný problematike zvládania záťažových situácií v kontexte sebahodnotenia adolescentov. Výskumu sa zúčastnilo 154 respondentov. Stratégie zvládania záťaže boli zisľované pomocou Tobinovho dotazníka – Coping strategies inventory (CSI) a úroveň sebahodnotenia pomocou Rosenbergovej škály sebahodnotenia. Hlavným cieľom bolo analyzovať špecifiká zvládania záťaže i sebahodnotenia v skupine stredoškolákov študujúcich na Stredných odborných školách pedagogických. Rovnako nás zaujímali najčastejšie zdroje školskej záťaže, ktoré respondenti uvádzali za posledné 2 mesiace ich života, kde sme zistili, že týmto zdrojom je práve skúška. Špecifické bolo pôsobenie vlastnej sebaprezentácie v rámci praktických výstupov týchto žiakov. V oblasti súvislostí s preferenciou konkrétnej zvládacej stratégie a sebahodnotenia sme zistili, slabé signifikantné korelačné vzťahy – medzi odklonovou stratégiou vyhnutia sa problému a sebaponižovaním a celkovým sebahodnotením a negatívny vzťah medzi odklonovou stratégiou zameranou na emócie sebaobviňovaním a sebahodnotením adolescenta.Article Životní tranzice v dospělosti z pohledu životní dráhy: přehledová studie(2020) Millová, KatarínaZměna načasování i pořadí životních událostí v dospělosti jako je ukončení studia, vstup do manželství, založení rodiny nebo i odchod do důchodu a jejich souvislosti s psychosociálním fungováním člověka jsou oblastmi, které zkoumá teorie životní dráhy. Jde o multidisciplinární přístup integrující psychologické, sociologické, historické i demografické hledisko a další oblasti. Studie se zabývá životními událostmi v dospělosti a s nimi souvisejícími tranzicemi a trajektoriemi, jejich načasováním a celkovým uspořádáním z pohledu životní dráhy. Věnuje se dvěma nejčastějším přístupům ke studiu životních tranzic: analytickému, který sleduje jednotlivé tranzice a holistickému, který studuje komplexní vzorce životních trajektorií. Významný prostor je věnován de‑standardizaci, individualizaci a dalším změnám v životní dráze, které se týkají především načasování a pořadí životních tranzic, limitům v současném výzkumu a také možnostem budoucího výzkumu životní dráhy.Article Studijní a pracovní strachy mladých dospělých(2020) Kohoutová, Anežka; Lacinová, LenkaCílem studie bylo prozkoumat možné faktory, které se vztahují k výskytu subjektivně prožívaných studijních a pracovních strachů v období mladé dospělosti. Vzorek tvořilo 303 respondentů z projektu „Cesty do dospělosti“ (83,8 % žen, průměrný věk = 24 let; Min = 19,08, Max = 32). Metoda. Data byla získávána pomocí online dotazníků. Výpovědi o studijních a pracovních straších byly získávány metodou volných výpovědí. Dále byly administrovány tyto dotazníky – GIDS, The Academic Self-Efficacy Scale, CDSE‑SF, Perception of Parental Autonomy-Support and Control Scale. Z výsledků regresní analýzy vyplývá, že existuje vztah mezi výskytem studijních strachů, akademického vědomí vlastní účinnosti, podporou autonomie ze strany otce, pohlavím a závazkem ke studiu. Dále byl detekován vztah mezi výskytem pracovních strachů a závazkem k práci, pociťovanou kontrolou ze strany otce, pracovním úvazkem a zaměstnáním, které souvisí s plánovanou profesí respondenta. Limitem studie je především velká převaha žen ve výzkumném souboru.Article Zmysel pre integritu a vzťahová väzba u adolescentov(2012) Popelková, MartaPríspevok sa zaoberá konceptom zmyslu pre integritu ako jednej z dôležitých charakteristík reziliencie vo vzťahu k vnímanej vzťahovej väzbe k rodičom a rovesníkom. U 254 adolescentov vo veku 15-18 rokov bol aplikovaný Dotazník životnej orientácie (Antonovsky, 1987) a dotazník emočnej väzby (Armsden a Greenberg, 1987). Korelačná analýza preukázala významnú súvislosť zmyslu pre integritu s vnímanou kvalitou vzťahov k rodičom a rovesníkom. Zistenia akcentujú dôležitosť a význam vzťahov pre životnú orientáciu adolescentov.Article Hodnotový systém a vybrané aspekty trávení volného času u studujících FF MU(2012) Sič, Petr; Mrhálek, Tomáš; Kajanová, AlenaČlánek se zabývá tématem hodnot dle konceptu S. Schwarze, užívaje PVQ dotazník u studujících Filosofické fakulty Masarykovy univerzity (N=1701). Zaměřujeme se na to, zda a jaká je souvislost hodnot vybraných sociodemografických charakteristik vysokoškoláků a volbou studovaného oboru. Dále pak presentujeme vztah hodnot v souvislosti s preferovaným způsobem trávení volného času. Mezi proměnnými nebyla zjištěna významná statistická závislost, slabé korelace jsme přesto zaznamenali u několika hodnot v souvislosti s výší kapesného, věkem, genderem a vybranými způsoby preference trávení volného času.Article Overenie nepriameho snímania sebakontroly pri zvládaní cez indikátor potlačenia(2012) Vavricová, MonikaPríspevok sa zaoberá možnosťou operacionalizácie a skúmania procesu sebakontroly pri zvládaní stresových situácií. Tým overuje alternatívu nepriamej identifikácie sebakontroly pri zvládaní prostredníctvom nami zvoleného indikátora potlačenia vybraných foriem zvládania. Na základe definície sebakontroly sme snímali indikátor potlačenia cez rozdiel medzi v duchu chceným (uvažovaným) a následne realizovaným správaním (zvládaním) na pozadí zjednodušeného dotazníka zvládania a modelových stresových situácií. Výskumný súbor tvorilo 153 vysokoškolákov. Sebakontrola sa preukázala hlavne pri stratégiách 7. Prejaviť negatívne emócie, 8. Prestať bojovať a 13. Prejaviť, že je to celé smiešne. Tieto stratégie sú aj sociálne nežiaduce, čo len podporuje vhodnosť zvoleného indikátora potlačenia. Dokladuje to aj pozitívna korelácia týchto stratégií so sebaposudzovacím dotazníkom Škála sebakontroly.