Journal Issue: Psychologie a její kontexty. Ročník 11. Číslo 2
No Thumbnail Available
Volume
Number
Issue Date
2020
Journal Title
Journal ISSN
Journal Volume
Articles
Journals
Časopis Psychologie a její kontexty je zaměřen na široký okruh otázek z teoretické, metodologické oblasti i ze sféry aplikací psychologie do každodenního života. Navazuje volně na tradici psychologické řady Sborníků prací Filozofické fakulty Ostravské Univerzity.
Journals
Articles
Diagnostika inteligence pomocí čtvrté revize Woodcock-Johnsonova testu kognitivních schopností (WJ IV COG)
(2020) Mrhálek, Tomáš; Hynek, Jan; Kajanová, Alena
Přehledový článek je představením a rozborem 4. revize Woodcock‑Johnsonova testu (WJ IV). Cílem práce je nastínění diagnostických možností vyplývajících z baterie WJ IV, jež patří mezi nejlépe zpracované testy komplexně postihující kognitivní schopnosti, a která vychází z CHC teorie inteligence (Cattell‑Horn‑Carroll). Článek prezentuje výchozí teoretický základ struktury inteligenčních schopností a zabývá se uplatněním aktuální revize tohoto nástroje při testování klientů a bližšími možnostmi interpretace výsledků. Dílčím cílem článku je seznámení čtenáře s podobou aktuální testové baterie, jednotlivými testovanými schopnostmi a popisem využívaných úloh. Praktické zhodnocení vychází ze zkušeností získaných během dílčího sběru dat pro jeho standardizaci do českého prostředí a z rešerše aplikačních podkladů. Čtvrtá revize Woodcock‑Johnsonova testu kognitivních schopností vychází z propracovaného psychometrického postupu umožňujíc přesné a rychlé testování i podrobnou interpretaci získaných informací, což ji staví mezi vhodné nástroje rozšiřující portfolio inteligenčních testů v českém prostředí. Je uplatnitelný jako základní baterie pro testování inteligence (g‑faktoru)
a umožňuje též separátní využití subtestů jako doplňující zkoušky dílčích kognitivních schopností.
Stres u řidičů městské hromadné dopravy: role copingu, osobnostních faktorů a životní spokojenosti
(2020) Horáková, Miroslava; Vondráčková, Lucie; Zámečník, Petr
Výzkumu se zúčastnilo 641 řidičů městské dopravy s cílem zjistit, jakou roli hrají osobnostní faktory měřené NEO‑FFI, copingové strategie měřené SVF-78 a životní spokojenost měřená dotazníkem životní spokojenosti (DŽS) na uváděnou míru stresu zjišťovanou ad hoc vytvořeným dotazníkem Urban Drivers Stress Situations Inventory. Výsledky ukázaly, že celková míra stresu koreluje pozitivně s neuroticismem a záporně s extraverzí a přívětivostí; negativně pak s životní spokojeností. Celková vnímaná míra stresu pozitivně koreluje s negativními, ale i pozitivními copingovými strategiemi. Negativní copingové strategie jsou v kladném vztahu k neuroticismu a záporném vztahu k extraverzi a otevřenosti. Pozitivní copingové strategie jsou v kladném vztahu k extraverzi, přívětivosti a svědomitosti. Regresní analýza prováděná metodou enter ukázala, že copingové strategie samy o sobě vysvětlují 24% variance. Osobnostní faktory, především neuroticismus, hrají pouze menší, okrajovou negativní roli. Životní spokojenost má pozitivní vliv na redukci stresu. Čím vyšší je životní spokojenost, tím nižší je míra stresu.
Prežívanie krízy v rodinách počas pandémie Covid-19 na Slovensku
(2020) Rajčániová, Eva; Ferenčíková, Petra; Tomšik, Robert; Kopányiová, Alena
Nástup pandémie koronavírusu priniesol do života rodín množstvo zmien, ktoré mohli znamenať zvýšenú záťaž. Cieľom empirickej štúdie bolo zistiť mieru prežívania krízy v slovenských rodinách počas pandémie a skúmať jej dopady na život rodín. Zisťovaná bola tiež súvislosť medzi mierou prežívanej krízy a vybranými sociodemografickými premennými. Dáta boli získané pomocou online dotazníka v období od 14. 4. do 19. 5. 2020 na vzorke 458 slovenských rodičov, prevažne matiek. Prežívanie rodinnej krízy bolo zisťované pomocou Krátkej škály rodinného distresu (Weiss & Lunsky, 2012). Z výsledkov vyplýva, že väčšina slovenských rodín neprežívala v sledovanom období závažnejšiu krízu (M=2,71; SD=1,32) a prípadné problémy dokázali zvládať vlastným úsilím. Vyššia miera prežívanej krízy bola zistená v rodinách s deťmi so špeciálnymi výchovno‑vzdelávacími potrebami (M=3,09; SD=1,474) a v jednorodičovských rodinách (M=3,06; SD=1,854) pomocou Mann‑Whithey U test a analýzy rozptylu ANOVA.
Črtová emocionálna inteligencia a životná spokojnosť vysokoškolákov – kroskulturálny výskum (Slováci vs. Ukrajinci)
(2020) Kaliská, Lada; Pašková, Lucia; Salbot, Vladimír
Štúdia analyzuje rozdiely a predikciu črtovej emocionálnej inteligencie Petridesa (2009, ďalej EI) a jej faktorov (well‑beingu, sebakontroly, emocionality, sociability) vo vzťahu k životnej spokojnosti podľa Dienera (2000) u vysokoškolákov v kros‑kultúrnom výskume (Ukrajinci [N=93; 47.3 % mužov, Mvek=21.6, SD=2.8] vs. Slováci [N=100; 51.8 % mužov, Mvek=20.1, SD=1.4]). Črtová EI bola posúdená Dotazníkom črtovej emocionálnej inteligencie‑krátka forma (TEIQue‑SF, Petrides, 2009) a životná spokojnosť škálou životnej spokojnosti Satisfaction with life scale (SWLS, Diener, Emmons, Larsen, & Griffin 1985). Metodiky boli adaptované na kultúrne prostredie. Signifikantné kros‑kultúrne rozdiely na hranici strednej vecnej významnosti sa preukázali v celkovej životnej spokojnosti (t=2.68, p≤.01; d=.39) a len vo faktore well‑beingu z črtovej EI (t=2.02, p≤.05; d=.29) s vyšším skóre pre slovenských študentov. Črtová EI vstupuje do vysoko signifikantného vzťahu v oboch skupinách so životnou spokojnosťou a umožňuje predikovať istú mieru variability v oboch skupinách (u Ukrajincov do 47 % [F (1,91) = 82.63, p≤.001] a u Slovákov do rozsahu 20 % [F (1,99) = 25.94, p≤.001]). Jediným signifikantným prediktorom v obidvoch skupinách pri kontrole všetkých faktorov črtovej EI bol faktor well‑being, ktorý zostal v signifikantnom silnom vzťahu s celkovou životnou spokojnosťou (r=.56, p≤.001). Štúdia zdôrazňuje facilitáciu celkovej životnej spokojnosti determinovanej sociálnymi okolnosťami ako možnosťami zvyšovania úrovne mentálneho zdravia.
Čtvrtživotní krize, její výskyt a prediktory u českých mladých dospělých
(2020) Millová, Katarína; Svárovská, Štěpánka
Čtvrtživotní krize prožívaná v mladé dospělosti je oblastí v českém prostředí velmi málo prozkoumanou. Studie navazuje na model čtvrtživotní krize O. C. Robinsona. Cílem bylo prozkoumat výskyt čtvrtživotní krize a její prediktory u českých mladých lidí. Soubor tvořilo 393 lidí ve věku 21–30 let (M = 24,87 let; SD = 2,63; 71 mužů (18 %) a 322 žen (82 %), u kterých bylo zjišťováno prožívání čtvrtživotní krize (CSQ-9; Petrov, Robinson, & Malinowski, 2019), sociální opora (MOS; Sherbourne & Steward, 1991), finanční spokojenost (DŽS; Fahrenberg, Myrtek, Shumacher, & Brähler, 2000) a strategie zvládání přechodu z adolescence do dospělosti (CSI‑short; Tobin, 1995). Čtvrtživotní krizi prožívalo 50,7 %; částečnou krizi prožívalo 26,3 % a krizi neprožívalo 23 % respondentů. Ženy prožívaly čtvrtživotní krizi častěji než muži; u vysokoškolsky vzdělaných pracujících lidí dosahovala nižší úrovně než u studujících (bez ohledu na vzdělání) a středoškolsky vzdělaných pracujících lidí. Výskyt čtvrtživotní krize u českých mladých lidí je podobný jako v dalších zemích, kde se čtvrtživotní krize již zkoumá. Mezi významné prediktory výskytu čtvrtživotní krize patřila nízká sociální opora a finanční spokojenost a větší využívání strategií zaměřených na emoce při zvládání přechodu z adolescence do dospělosti. Významným prediktorem byl i nižší věk, což odpovídá dvoufázovému průběhu čtvrtživotní krize.